spiraldynamik.cz

    Návod k použití vlastního těla

    Návod k použití vlastního těla

    Srpen 18, 2015 ,,, Články 0 comments 726 Hits

    Pohyb je život a život je pohyb. Pohybový systém člověka se vyvíjel po mnoho milionů let, přizpůsoboval se podmínkám vzpřímení člověka na dvě končetiny pro pohyb vpřed – archaický pohybový vzor – pro chůzi. V anatomické struktuře lidského těla je ukryta defi nice jeho smysluplného užívání, ve tvaru kostí, svalů, […]

    Pohyb je život a život je pohyb. Pohybový systém člověka se vyvíjel po mnoho milionů let, přizpůsoboval se podmínkám vzpřímení člověka na dvě končetiny pro pohyb vpřed – archaický pohybový vzor – pro chůzi.

    Wellness book 1V anatomické struktuře lidského těla je ukryta defi nice jeho smysluplného užívání, ve tvaru kostí, svalů, konstrukce kloubů. To, co příroda využívá v mikrokosmu i makrokosmu, využívá i v konstrukci pohybového systému. Jsou to principy polarity, klenby, vlny, vzpřímení a spirály.

    Polarita. Žijeme ve světě polarit: + × –, sladký × slaný, den × noc a mnoho mnoho dalších příkladů. Ale může to být i stres × relaxace a nebo stres × wellness. A jak to funguje v našem těle? Úplně stejně jako všude kolem nás: nádech nemůže být bez výdechu; naše srdíčko nasává (diastola) a vypuzuje krev (systola); kloub jsou vlastně dva póly proti sobě stojící a často trojrozměrně se pohybující (jamka a hlavice); sval má začátek a úpon, i zde je princip polarity.

    Spirála. V přírodě můžeme spirálu například vidět ve vodním a vzdušném víru, spirálně jsou stočené i pnoucí rostliny aj. A co naše tělo? Spirálně stočené dlouhé kosti, svaly, vazy. Spirální stočení struktury zajišťuje stabilitu, ale i dynamiku a mobilitu. Člověk je součástí přírody, žijeme v trojrozměrném prostoru, a proto není možné, abychom se v něm pohybovali jinak než trojrozměrně.

    Funkcí svalů, kloubů a vazů je především pohyb. V našem těle není kloub, sval nebo vaz, který by neměl svoji jasně danou funkci, jako jeden článek z komplexního pohybového vzoru. Pokud by byl některý tento článek „zbytečný“, tak by se dávno v průběhu evoluce přeměnil, anebo úplně vytratil. Z toho vyplývá, že vše co je v našem těle má nějakou naprogramovanou funkci.

    A položme si otázku: Jak je možné, když má naše tělo tak ideální předpoklady pro pohyb, proč dochází k tak častým přetížením a obtížím – bolestem pohybového aparátu? K jeho předčasnému opotřebování? Bolesti páteře, kloubů jsou častonazývány civilizačními chorobami. Před více jak 100 lety začal velký technický rozvoj a člověk vynalézal různé nástroje a přístroje pro to, aby si ulehčil práci, mohl se rychleji přemísťovat z místa na místo. V dnešní době nemusíme často chodit ani do schodů – máme jezdící. Máme přístroje na dálkové ovládání a mnoho dalších a dalších „vymožeností“ dnešní doby. Prosedíme mnoho hodin u PC, nebo u TV a z člověka chodícího se pomalu stal „sedavec“.

    A tady může být jedna z odpovědí, proč je v dnešní době tolik obtíží. Nepoužíváme svoje tělo k dynamickému pohybu, ale často a dlouhodobě se nacházíme ve statické pozici – dlouhé sezení, stání. Svaly ztrácejí svoji elasticitu a sílu – dochází ke svalové nerovnováze a tělo si samo hledá jiný náhradní stereotyp pohybu. A v tu chvíli je to začarovaný kruh.

    Je mnoho dalších faktorů, které náš pohybový systém ovlivňují, počínaje nesprávnou výživou až po stresy, kterým jsme často vystavováni. Přetížení pohybového aparátu – chybné pohybové stereotypy – získáváme „nesprávným používáním“ svého těla, a to se postupně začne projevovat bolestmi.

    Když tyto varovné signály přichází – to je většinou čas, kdy vyhledáme „nějakou pomoc“, většinou lékařskou. Všemi dostupnými diagnostickými metodami se podaří vyšetřit, odkud bolesti pramení. Můžeme se dozvědět, že máme změny na páteři, či sníženou anebo vyhřezlou meziobratlovou ploténku, nebo snad začínající nebo již pokročilou artrózu v některém z kloubů v těle. S doporučením, že máme „cvičit“, ale často také dostaneme jen „nějakou pilulku“, aby nás bolesti přešly. Po pilulce se bolesti zmírní, odejdou, ale jaké překvapení, za čas se objeví znovu, na stejném, ale často na jiném místě těla. Zkusíme tedy další doporučení „to cvičení“. Buď pod odborným dohledem fyzioterapeuta v některém zdravotnickém zařízení, anebo se rozhodneme pro jiné cvičení – pohybovou aktivitu, která nám „sedí“. Máme na výběr hodně širokou škálu různých pohybových aktivit, které nám nabízí síť Fitness a regeneračních center. Od různých typů jógy až po posilovny. Objevují se stále nové a nové formy pohybových aktivit.

    Jsem fyzioterapeutka, o radu se na mě obrací klienti mající problémy se svým pohybovým aparátem. Řada z nich chodí pravidelně „cvičit“, kompenzují statickou zátěž, kterou mají často ve svém zaměstnání. Chodí do Fitness, jezdí na kole, cvičí jógu a jiné a jiné pohybové aktivity. Ale přesto se bolesti vrací, nebo cestují z místa na místo. Proč tomu tak je?

    A na to může být jednoduchá odpověď. Nepoužíváme své tělo správně. Když se podíváte kolem sebe a budete pozorovat lidi, jak se pohybují – jak chodí po ulici – tak uvidíte, že co člověk to jiný typ chůze – jiný pohyb. Budete-li pozorovat dva nebo více lidí dělající stejný cvik, překvapí vás, že to každý bude dělat trochu jinak. A jak je to možné, když všichni máme stejnou konstrukci – většinou máme stejný počet jak kostí, tak svalů. Čím je to tedy jiné? Tím, že ten svůj pohybový „nástroj“ jinak používáme. Pohyb je ovlivňován řadou genetických předpokladů, které si přinášíme na svět, je to naše mentalita, je to naše nálada, je to stav těla jako takového, ale je to i pracovní nebo sportovní činnost, kterou dennodenně vykonáváme, spousta a spousta jiných faktorů.

    Pohybový koncept Spiraldynamik ® hledá řešení nápravy chybných – nekoordinovaných pohybů v „učení se“ správnému trojrozměrnému pohybu a využití všeho toho, čím nás příroda v průběhu evoluce obdařila.

    Pochopíme-li geniální konstrukci našeho těla a naučíme-li se ho ovládat a používat, pak se dostaneme na cestu poznávání, experimentování, uvědomování a procítění našeho vlastního těla. Kvalitním pohybem získáváme nejpřirozenější zdroj pro podporu lidského zdraví.

    A jak tedy poznám, že dělám pohyb špatně anebo dobře? To by nás měl naučit učitel pohybu – trenér, cvičitel, který nás vede v různých pohybových aktivitách. Učitel jógy, ale i učitel tělocviku, všichni ti, kteří pohyb učí. Ne vždycky tomu tak ale musí být.

    Co je koordinovaný a nekoordinovyný pohyb?
    Žijeme v trojrozměrném prostoru a máme již předurčeno se v tomto prostoru pohybovat trojrozměrně, jinak to přeci ani není možné anebo je? Abychom toto pochopili, je třeba, abychom se o svém těle dozvěděli něco trochu víc. Když si prolistujeme svůj život, dostali jsme někdy návod na použití naší „tělesné schránky“? Asi ne. Když se ve škole probírala anatomie člověka, tak jsme určitě chyběli, protože uvědomění a znalost anatomie našeho těla často hodně pokulhává za ostatními vědomostmi, které máme. Podstatně lépe známe návody na použití různých spotřebičů, jsme přesně informováni, co smíme a co nesmíme. Z toho, jak funguje motor, jaká je stavba těla živočichů, jsme byli ve škole zkoušeni. Ale seznamování, uvědomování si a ovládání svého vlastního těla není v osnovách žádného základního stupně vzdělání.

    Jak tedy máme to naše tělo ovládat? Musíme se naučit ho opět prociťovat a vnímat našima vnitřníma očima, naučit se rozeznávat správný – koordinovaný pohyb v našem těle a rozlišit ho od nesprávného nekoordinovaného pohybu.

    Toto je důležitý vklad do našich dalších pohybových aktivit, které provozujeme a je dobře, že provozujeme, protože pohyb je pro nás „životně“ důležitý. Ale nepostačí „jen“ sportovat – cvičit, ale je důležité uvědomování si našeho těla i v denních situacích a činnostech. Jak stojím? Mám napřímenou pánev anebo mám „vyvalené“ bříško? Co je správné? A jak to mám správně udělat? A bude to mnoho a mnoho otázek každého z nás ve vztahu k našemu tělu. A kdo nám na ně odpoví? Měl by to být učitel pohybu, kterým je nejen fyzioterapeut, ale měli by to být všichni ti, kteří pohyb učí. Vždyť každý, kdo chce řídit auto, musí mít řidičák a ten, kdo chce „řídit“– učit pohyb, by měl mít ten „řidičák“ k učení pohybu na 100 %.

    Náprava chybných stereotypů je obtížná, ale možná v kterémkoli věku. Záleží jen na naší zodpovědnosti k našemu vlastnímu tělu, které je je naše, nepatří žádné instituci :–).

    (Lenka Kazmarová)
    Vyšlo ve Wellnes book 01/2010

    Náhled článku ke stažení

    Written by lj
    Share It
    Your Comment